Kdy využít antidekubitní systém?

Při dlouhodobém pobytu na lůžku zažije každý z nás velmi nepříjemný pocit na tzv. predilekčnch místech. To znamená tam, kde je soustředěn velký tlak našeho těla na minimální ploše. Nejvytíženějšími místy jsou hýždě, lopatky, paty, zátylek. Zdravý člověk se při nepříjemném pocitu pálení jednoduše otočí a tím uvolní kapiláry, které přivádějí do zatížených tkání kyslík a odvádějí odpadní látky metabolismu těla. Nemocný člověk - člověk omezený v pohybu, nevnímající svůj aktuální stav, ochrnutý, udržovaný v umělém spánku atd - takové volání vlastního těla "neslyší" a je odkázán na včasnou pomoc druhých. Říkáme-li včasnou, pak nelze jednoznačně stanovit, jak dlouhá doba takového pobytu je kritická. Je nutné sem započítat celou řadu dalších rizikových faktorů. Ty pomáhají určovat různé pomocné tabulky (jako je tabulka stupnice Nortonové).

norton_stupnice_400

 

Problém může tedy nastat po dlouhodobém několikadenním ležení, ale počítat rizikovost můžeme i v hodinách či jen desítkách minut!

Antidekubitní systémy dělíme dle použití na léčebné a preventivní, přičemž se tyto charakteristiky mohou překrývat. Rozlišujeme u nich také různé funkční režimy. Je to důležité proto, abychom dokázali pro konkrétního člověka ušít antidekubitní systém na míru. Sem počítáme jeho zdravotní a psychický stav, jak dlouhou dobu na lůžku stráví, kolik váží, zda snese u lůžka řídící jednotku. Ve všech zařízeních se také sleduje jednoduchost používání, obsluhy, čištění a dezinfekce a případné opravy systému.